Nechte se unést našim tripem do Španělska, který jsme podnikli s naší slavnou HNS crew (@hanacky_shredy).
Gang: Luke Smítal, Filip Ehrmann, Ladiček Peš, Adam Bukor
Naše cesta začala složitým balením, protože jsme jeli ve čtyřech v jednom autě, který bohužel není nafukovací. Vyjeli jsme kolem třetí hodiny ráno z Olomouce. Cesta ubíhala rychle a my jsme poslouchali náš oblíbený rap. I s přestávkami na tankování a jídlo nám cesta trvala 27 hodin. Uff, bylo to dlouhý. Původní plán bylo jet do La Pomy, ale jak už to bývá, plány se mění. Kvůli špatné předpovědi počasí jsme se rozhodli zavítat první dva dny do bike parku La Fenasosa.
La Fenasosa - den 1, 2
Na místo jsme dorazili kolem páté hodiny ranní. Vyspali jsme se ve střešním stanu a šli shredit. La Fenasosa je bikepark v horách kousek od Valencie, který staví Nico Vink – brutální freeride legenda. Najdete tu všechno, na co jen pomyslíte – od downhillu přes enduro traily až po největší skoky, který jste kdy viděli. Chtěli jsme je pojezdit, ale den před naším příjezdem pršelo, takže jsme tyhle jumpíky nemohli dát. Vlastně nám to ani moc nevadilo, protože bychom je stejně neposkákali.
Přímo v bikeparku je i kemp, který je moc pěkný, ale my jsme ho bohužel nevyužili, protože jsme o něm nevěděli. Takže to je takovej malej tip na spaní pro vás od nás. Zaparkovali jsme na parkovišti jen kousek odtama protože po celým dni na cestě se nám už nechtělo přejíždět na jiný kempovací spot a vlastně o bylo to nejlepší rozhodnutí, který jsme udělat. Každý den se tam totiž schází spousta lokálů a my jsme tak s nima mohli pofelit v místním "hradu", což je modla a base point tohohle bikeparku. Tím, že jsme do La Fenasosy dorazili až nad ránem a chtěli se před ježděním trochu prospat, nestihli jsme tak první ranní shuttle. Naštěstí paní na recepci byla moc hodná a vyvezla nás na kopec sama. Jakmile jsme se rozjeli na první trail, začalo nás to nesmírně bavit, protože je to mix endura a super zábavných skoků. Moc se nám líbila přátelská komunita, která tu byla – v Česku jsme takovou atmosféru s random lidma ještě nezažili. Prostě jedna velká rodina. První den jsme to jen nacítili a druhý den už jsme to začali fest hrotit. Brapy sem, whipy tam – prostě morda, víš co. Nejvíc jsme jezdili traily Super Foxy a Supercross, dvě nejzábavnější lajny s nespočtem skoků. Po druhým dnu ježdění jsme se sbalili a vyrazili do La Pomy.
La Poma - den 3, 4, 5
Večerní přesun do La Pomy proběhl bez problémů – jak jinak, když řídil zrovna náš nejoblíbenější tanečník - Ladislav Peš. Po přespání na parkáči nás už čekalo ježdění v La Pomě, na které jsme se hrozně těšili.
La Poma je bikepark, který se nachází jen kousek severně od Barcelony. Je známý hlavně díky tomu, že tam jsou super skoky na dirťáky a dá se tam skvěle zajezdit i přes zimu, protože teploty se stále drží okolo 15 stupňů. Právě přes zimu sem jezdí nejvíc riderů z celé Evropy.
První den v La Pomě jsme jezdili jen menší dirtové lajny, protože moc foukalo a větší MBA line se nedala jezdit. Ale poježděníčko to bylo moc fajn. Díky tomu, že jsou skoky na malé dirtové lajně, jako jediné skoky z celého bike parku osvětlené, tak jsme mohli jezdit tak dlouho, dokud nám nezhasli světla.
Další dva dny jsme jezdili už jen MBA linu, což je ikonická lajna celého bikeparku. Nejvíc nás bavila první část, kde jsou zábavnější skoky, a hlavně tam skvěle vychází rychlost i na velkém kole.
Poslední den v La Pomě jsme si dali i session na airbagu. Laďa nás vyhecoval, abychom dali hned první jízdu flipa. Ukázal nám rychlost a pak už byla řada na mě a Filipovi. Jak to dopadlo, se můžete podívat na našich Instagramech. Po krásné airbag session už proběhlo jen loučení s bike parkem, naložili jsme auto a vyrazili zpět domů, do Olmika.
Trip byl nabitý ježděním a skvělou atmosférou. Už teď víme, že příště pojedeme na delší dobu a dáme tomu ještě větší srdíčko. Velké díky patří mým rodičům za půjčení auta! A pokud třeba právě přemýšlíte, kam vyrazit za pořádným ježděním, La Fenasosa a La Poma rozhodně stojí za návštěvu!
Závěr? Celej trip byl vydařenej a příští rok rozhodně pojedeme zas!
Autor: Luke Smítal