Ty jo tak kde začít... už to bude skoro 5 měsíců, co jsem opustil republiku a vydal se na zkušenou do Kanady v rámci programu working holidays. Díky koronaviru to bylo o trochu složitější, nicméně i to se mi podařilo překonat a tak tu teď sedím na bytě ve Whistleru a píšu Vám tenhle článek.
Whistler jsem si ani tak nevybral já jako si Whistler vybral mě. Totiž... můj plán byl odjet už v dubnu, měl jsem to všechno tak hezky nalajnovaný, přijedu, rozkoukám se, vyberu místo kde se mi bude líbit, najdu si práci, atd. Jenomže pak přišla korona a rázem bylo všechno vzhůru nohama. Zavíraly se hranice, cestovat se nemohlo a celkově nebyla moc dobrá situace na to se stěhovat na druhou stranu planety. Nicméně náhoda tomu chtěla jinak a tak když se mi datum vypršení víz blížilo ke konci, skrz kámoše kámoše se mi podařilo získat job offer, neboli nabídku práce, což byla hlavní a vlastně jediná možnost jak se do Kanady v ten čas dostat. Takže jsem se dal do kupy s Tomášem, týpkem, co tu vlastní firmu na čištění koberců, slovo dalo slovo, já si sbalil svých pár švestek, kolo a 9. července dorazil do Vancouveru. Povinná 14ti denní karanténa, koupit auto a tady jsme!
Po pár dnech se rozkoukávám, kupuju sezónku do bikeparku a lítám co to jen jde! I tady platí určitá opatření, lano jede letos pouze do 5 hodin místo do 8 do večera, je otevřená tak půlka trailů co obvykle, ale i tak, je to pořád Whistler Bike Park a je to úlet! Ze začátku jezdím hlavně legendární A-line a Freight Train, sem tam nějakou techniku, postupně se pak otevírají další věci jako D1 a Dirt Merchant (za mě asi nejlepší dva traily co tu jsou) a na podzim už jede téměř vše! Navíc trail crew odvádí vynikající práci a téměř po celou dobu provozu jsou všechny traily (hlavně ty skákavý) v top stavu, díky za to!!!
Všední den tady pro mě vypadá asi takhle... ráno vstanu, dám snídani a kávec, před osmou se potkáme s klukama v garáži, dostaneme instrukce co a jak, rozdělíme se do aut a objíždíme zakázky. Po většinu času čistíme koberce, sem tam vzduchotechniku, interiéry aut a nábytek. Pokud končíme nějak rozumně, stíhám obyčejně ještě bikepark na hodinku-dvě, pokud ne, oddychnu a v podvečer se jedu vyšlápnout na traily kolem nebo dát session na skocích ve městě. Večer pak ještě na koupačku k jezeru, připravit si jídlo a věci na další den, pivko a spát. O víkendu pak bike park nebo na výlet do okolí, Kamloops, Sun Peaks, Sunshine Coast, Vancouver... je toho mraky, stačí si vybrat.
Do cca půlky října bydlím v autě, pořídil jsem celkem zachovalý Dodge Caravan 2006, vzadu mám postel a prostor na kolo, v kufru kuchyň, co víc člověk potřebuje? Jsem bez závazků a mobilní, navíc Whistler je na ubytování dost drahý, takže win win situace! Přes léto jezdím hlavně bike parky a skoky, s příchodem podzimu a deště pak víc techniky a přírodních trailech. Od začátku listopadu pak víceméně už jenom Squamish, tam jsem si to hodně oblíbil, mám to 40 minut po dálnici, dá se jezdit celoročně a traily tam jsou prostě boží! Nebo na víkend do Vancouveru a okolí, tam je to taky hodně fajn!
Jinak moje působení tady se pomalu ale jistě blíží ke konci, napadl sníh, rozjely se sjezdovky, je na čase zvednout kotvy a přesunout se, zimní Whistler by asi nebyl úplně pro mě. V práci mám poslední týden, pak napakuju Dodge a vyrazím. Kam přesně, to ještě nevím. Pravděpodobně na Vancouver Island do Victoria nebo Nanaimo, příjemný klima, hodně ježdění, práce se snad taky nějaká najde. Na jaře opět zpátky, i když, kdo ví co bude na jaře. No uvidíme. Díky, že jste to dočetli až sem a zas někdy!
Honza Faistaver |